Donald Trump prudce zaútočil na Velkou Británii a Francii poté, co odmítly podpořit americko-izraelský vojenský postup proti Íránu. Pokud se Evropa nechce zapojit, Spojené státy jí podle něj nebudou pomáhat. Spor tak již není jen o Íránu, ale i o tom, kam až sahá americká ochota chránit spojence.
Nejcitlivějším bodem je Hormuzský průliv, tedy úzká námořní cesta, přes kterou prochází velká část ropy a plynu z Perského zálivu. Podle dostupných informací Írán tam prakticky zastavil běžnou dopravu a několik tankerů čelilo útokům. Trump proto tlačí na evropské země, aby se více zapojily do obnovení plavby. Británii vzkázal, že by měla začít bojovat sama za sebe, podobně se vyjádřil i šéf Pentagonu Pete Hegseth.
Pro trhy je podstatné, že se mění tón vůči spojencům. Zatímco dosud se napětí v regionu vnímalo zejména jako bezpečnostní riziko pro ropu, nyní se k němu přidává i politická nejistota v rámci NATO. Pokud Washington začne otevřeně zpochybňovat pomoc partnerům, investoři budou citlivější nejen na vývoj bojů, ale i na to, zda bude Západ postupovat jednotně.
Trump tím zároveň zvyšuje tlak na Evropu, aby nesla větší část nákladů i rizik. To může znamenat vyšší výdaje na obranu, více nejistoty v dopravě a větší tlak na ceny energií. V praxi tak konflikt v Íránu přestává být vzdáleným tématem Blízkého východu a stále více se mění na otázku, kolik bude stát bezpečnost, ropa a spojenectví, na která byla Evropa dlouhé roky zvyklá.
