Můžeme čekat vyšší sazby?
Trhy dnes řeší otázku, zda vyšší ceny ropy budou mít na inflaci takový dopad, že donutí ECB sazby zvýšit a změní se dosavadní trend. Stejně důležité ale je, že sazby mohou zůstat vyšší po delší dobu, než se ještě před energetickým šokem očekávalo. OECD zároveň upozorňuje, že pokud by ceny ropy a plynu zůstaly výrazně zvýšené a finanční podmínky se zpřísnily, globální růst by mohl být zhruba o 0,5 % nižší a inflace o 0,7 až 0,9 procentního bodu vyšší oproti základnímu scénáři. Pro investora to znamená prostředí, ve kterém už nestačí spoléhat na návrat levných peněz v dohledné době.
Na co by se měl soustředit investor?
Co tedy bývá v kurzu, pokud sazby rostou nebo zůstávají déle na vyšších úrovních? U dluhopisů zpravidla lépe vychází kratší konec výnosové křivky a kvalitní emitenti. Krátkodobé státní a kvalitní firemní dluhopisy jsou méně citlivé na další růst výnosů než dlouhé splatnosti. Naopak dlouhé dluhopisy mohou být zranitelné, pokud si trh začne žádat vyšší inflační a rizikovou přirážku. Neznamená to, že by se dluhopisům měl investor vyhýbat – spíše roste význam splatnosti, kreditní kvality a měnového rizika.
U akcií mají tendenci být odolnější sektory s reálnými cash flow a menší závislostí na levném kapitálu. Relativně silné bývají energetika, infrastruktura, vybrané utility, pojišťovny a banky, které mohou z vyšších sazeb dočasně profitovat. Naopak opatrnost je na místě u segmentů, jejichž valuace stojí především na očekávaném růstu v daleké budoucnosti – tedy u části technologických a růstových titulů. Regionálně dává smysl širší diverzifikace, která je v tomto prostředí cennější než silná sázka na jeden trh.
Zajímavé mohou být i zajištěné a diverzifikované strategie. V prostředí nejistoty, kdy není jasné, zda sazby ještě porostou, nebo zůstanou jen déle vyšší, dávají smysl přístupy s částečnou ochranou kapitálu a širším rozložením aktiv. Nejde o zázračné řešení, ale o způsob, jak snížit závislost portfolia na jednom scénáři.
A co drahé kovy, nemovitosti a krypto?
Zlato může fungovat jako pojistka proti geopolitickému riziku a ztrátě důvěry v měny či dluhopisy, ale nenahrazuje celé portfolio. Nemovitosti dávají smysl, ale selektivně – zajímavější jsou aktiva s nízkým zadlužením, stabilními nájemci a schopností promítnout inflaci do nájemného. Slabší naopak bývají segmenty s vysokým dluhem a slabou poptávkou. U bydlení je důležité, že průměrná sazba nových hypoték v eurozóně nad 10 let byla v únoru 2026 stále 3,26 %, takže financování už není tak levné jako dříve. Kryptoměny v tomto kontextu nelze považovat za bezpečný přístav. Spíše jde o doplňkovou složku portfolia pro investory, kteří rozumějí její volatilitě a dokážou zvládnout výrazné výkyvy.
Jaký závěr z toho plyne?
Shrnutí je relativně jednoduché. Pokud energetický šok udrží inflaci výše, ECB může zůstat přísnější po delší dobu – a to mění pravidla hry. V takovém prostředí obvykle nefunguje ani čistá sázka na akcie, ani na dluhopisy. Více se prosazuje kvalita, kratší durace, rozumná expozice na reálná aktiva, určité zajištění a široká diverzifikace. Investor dnes nepotřebuje „heroický tip“, ale portfolio, které obstojí i ve scénáři, kdy ropa neklesne tak rychle a úrokové sazby zůstanou nepříjemně vysoko déle, než by si trh přál.
